Dějiny tvoří dějiny
Tři otázky pro Patrika Ouředníka

Korespondenční rozhovor s Hanou Zahradníčkovou. Lidové noviny, 29. prosince 2001.

Vaše Europeana mají v podtitulu uvedeno „dějiny 20. věku“. Proč právě „dějiny“ jako charakterizující název k textu?

Dějiny jsou prvořadě věci, které se dějí – singulár dějina, obrozenci znali též diminutiv dějinka. Z dějin-dění se skládají dějiny-historie. Historie pak zpětně generuje dění. Čili dějiny tvoří dějiny. A naopak.

Stejně jako Vaše předchozí próza Rok čtyřiadvacet jsou Europeana vlastně jakýmisi útržky paměti – přestože v Roku čtyřiadvacet jsou to zdánlivě interní vzpomínky jednoho člověka, zatímco v Europeanách zůstává vypravěč čtenáři až na zřídkavé vstupy skrytý...

Cíl byl v obou případech stejný, vystihnout pocit jednoho času, tj. doby, kterou lze formálně vymezit. První jsem prožil osobně, druhou nikoli. Což vám může poskytnout svůdnou, avšak veskrze falešnou stopu: každá z těch dvou metod byla víceméně použitelná pro jeden či druhý text.

Jak dlouho Europeana vznikala?

Dva roky.