O překládání a Eskymácích

Patrik Ouředník

(Přítomnost, 23. 3. 2021)

Holandské nakladatelství Meulenhoff se rozhodlo vydat sbírku americké básnířky černošského původu Amandy Gormanové a zadalo ji k překladu jedné ze stoupajících hvězd nizozemské literatury, básnířce a prozaičce Mariece Rijneveldové. Volba překladatelky rozrušila černošskou aktivistku Janice Deulovou, která se o své pocity podělila se čtenáři deníku De Volkskrant. „Pro mě i pro mnoho jiných, kteří na sociálních sítích vyjádřili svou bolest, frustraci, hněv a zklamání, je to nepochopitelná volba.“ Za bolestné a frustrující hnutí mysli Janice Deulové, za její spravedlivý hněv a hořké rozčarování je odpovědná barva kůže Marieky Rijneveldové – neboť „dílo a život [Gormanové] jsou nevyhnutelně poznamenány černošskou identitou.“ Jak by mohla bílá básnířka překládat poezii černé básnířky? Jak se může opovážit přivlastňovat si identitu, která jí nenáleží? V jakém světě to žijeme? Jak může něco podobného vůbec napadnout nějakého nakladatele? Což nikdy neslyšel o utrpení černého lidu?

Po pár dnech Marieke Rijneveldová odstupuje od smlouvy a sype si popel na hlavu. „Chápu, že volba nakladatelství Meulenhoff může zraňovat.“ Mea culpa nakladatele pak připomíná plody stalinské převýchovy: reakce Deulové ho „mnohé naučila“, otevřela mu „nové perspektivy“ a „díky novým poznatkům“ zvolí tudíž „jinou cestu“. Dílo Gormanové bude ve jménu smíření mezi rasami zadáno „překladatelskému kolektivu“; předpokládám, že bude ve jménu smíření mezi rasami složený ze samých černošek.

Překladatelství, ideální prostor pro vzájemnost a empatii, prolínání kultur, předávání zkušeností? Nikoli: napříště budou černochy překládat černoši, muže muži, ženy ženy, lesby lesby, animisty animisté, diabetiky diabetici, syfilitiky syfilitici, Japonce Japonci a Eskymáky Eskymáci. Co se týče nesoučasných autorů, budou definitivně vyřazeni z civilizačního dědictví: kdo by si mohl osobovat právo tlumočit prožitky a pocity člověka žijícího před dvě stě nebo pěti sty lety?

Cenzurní zákrok Janice Deulové nemá pranic společného se „smířením“. (O jakém smíření je tu ostatně řeč? S kým se Deulová míní smiřovat?) Zákaz udělený bělošské překladatelce vzít za svá slova černošské autorky vyjadřuje pravý opak – odmítnutí vší alterity, touhu po odluce, vůli zabránit vztahům mezi příslušníky dvou ras, dvou kultur. Na to všechno existuje konkrétní slovo: segregace.

Chcete beztrestně hlásat rasismus? Prohlašte se za antirasisty.