Dekadentní romantik

středa 20. června 2012
par  NLLG

Patrik Ouředník: Europeana – 20. století v kostce

Dekadentní romantik, 14. 6. 2012


Je málo knih, které se i přes svoji „netloušťku“ mohou rovnat svým baculatějším souputnicím v knihovní poličce. Někdy se zdaří, že kvalita převyšuje kvantitu. To by se dalo říct o knize Patrika Ouředníka Europeana.

Ačkoliv se zde rozebírá minulé – 20. století, přesto Čechovi žijícímu ve francouzské Paříži, stačilo nějakých 116 stránek formátu A5, aby vše podstatné do svého díla Europeany vměstnal. Již samotný „tvar“ Ouředníkova díla, který se skládá ze dvou částí – sžíravého ústředního textu věnujícímu se uplynulému století a marginálií, které popis minulých sta let sarkasticky titulkují.

Již počátek European začíná „optimisticky“ - výčtem mrtvých a reálnou možnou délkou, pokud by se všichni padlí položili vedle sebe. Hlavním terčem autora jsou povětšinou válečné konflikty, bezpráví činěné na lidech díky těmto militaristickým zábavám představitelů jednotlivých států a v neposlední řadě také kritika filozofií a vědních oborů, které si s vražednou mašinérií bez okolků „podaly“ ruce ve jménu lepších zítřků, ve jménu boje za tu či onu myšlenkovou konstrukci. Takto by se mi Ouředníkova próza jevila jako antimilitaristická, až pacifistická, chvíli balancující na hraně kritiky a černého humoru. Pokud je v jeho ohnisku kritika válek a válečné mašinerie, je nasnadě, že si všímá také jednotlivých ideologií, které se v minulém století dějinami mihly, a také jejich myšlenkovým počátkům a kořenům, které jednotlivé systémy „opěvovaly“ a ke kterým se hlásili.

Jedním z charakteristických rysů je neustále opakující se počátek některých částí odstavců v rozmezí několika kapitol v rozptylu několika stran. Ponejprv je repetetivnost složkou vtipnou až do té doby, než si čtenář uvědomí, že tu autor upozorňuje na masové vyvražďování obyvatel, onde zase na vědecké objevy, jež se v budoucnu použijí proti lidstvu samotnému.

Zájemcům o historii moderních dějin, stejně jako těm, kteří se nechtějí (nebo nemají chuť) věnovat „vypaseným“ dějinným výtiskům, je tato kniha doporučeným vstupem do oboru, jež se nazývá „moderní historie lidstva“.